VIDEO ZE SRAZU KE STAŽENÍ - 71 MB
1. část fotodokumentace 2. část fotodokumentace
3. část fotodokumentace 4. část fotodokumentace
Tak a už se stalo. Třetí sraz proběhl u Písku v bývalém VVP Nový Oldřichov ve dnech 6.8.2005-7.8.2005. Vše začalo pohodovým příjezdem Kondora a Nimroda do písku s setkáním s majitelem areálu kde jsme následně jezdili. Po příjezdu do areálu jsme se Já (Nimrod) a Kondor vydali na obhlídku trasy. První jel majitel areálu se svým Suzuki a s ním já a za námi ve své Fronteře Kondor. Už na začátku to vypadalo děsivě, ale po chvilce jsem si zvyknul na otevřené auto a přestal se čehokoliv obávat. Za námi jedoucí Kondor na tom byl na začátku stejně, ale hrdě za námi jel bez jakýchkoliv obav. I tam kde majitel trati měl trochu obavu zda tam dlouhá Frontera projede tak projela. S blížícím se závěrem trati prohlásil o Kondorovi že je srdcař a nebojí se jít do čehokoliv. Cestou jsme pořezali pár břízek aby se dalo projet úplně bez problému a bylo. Vrátili jsme se zpátky do našeho ležení a jelikož se blížila dvanáctá tak já jsem se vydal na rozcestí pro ostatní V půl jedné jsme byli po drobných problémech kompletní a mohlo se vyrazit. No a tak na trať vyrazil vláček deseti aut, z toho 8 Fronter, 1 Campo a 1 SUZUKI.
Vyjeli jsme na tarať a vše šlo bez problémů až k houpačkám kde nám poprvé zůstalo viset Campo.
Po zapřažení jej kondor vyrval jako po másle a jelo se dál. To zatím nikdo netušil co nás čeká, lépe řečeno Dana s jeho Campem. Po přejetí houpaček jsme se blížili k největší mokřině toho dne. Jelikož Kondor ji neprojel varovali jsme ostatní, že tam neprojedou. Jediný kdo ji projel byl Kodl se svým mamutem. Jenže co čert nechtěl Dal ho viděl jak tudy projel a nebojácně se vydal za ním. MArné bylo veškeré blikání, klobouk dolů, Dan šel hrdě do toho, což se mu stalo osudné. Najel do mokřiny a zůstal viset. Po drobné snaze to šlo ještě kousek do předu, ale pak stop a nešlo to ani tam ani zpět. Dan prostě zůstal viset.
Pak to bylo jako v té pohádce. Tahali a tahali, ale nevytáhli. Dana nejdříve tahal Kodl se svým mamutem. Pak se před Kodla ještě připřáhl Kondor a tahali a tahali a nevytáhli. Bohužel vzal za své rám na Campu.
Nakonec Kodl se svým mamutem najel k zadní části a vytáhl jej jako po másle. Po vyproštění jelo Danovo Campo do depa k buňkám a zůstalo tam. Ostatní pokračovali dál po okruhu. Já pak naložil Dana a vydali jsme se za zbytkem. Našli jsme je u technické pasáže, kde bylo zajímavé ježdění. Původně jsem si tam chtěl zajezdit také, ale odešla mě baterie, takže jsem v podstatě dojezdil také. Po krátkém ježdění a zkoušení náklonů jsme se vrátili do našeho ležení k buňkám.
Všichni dali něco k obědu, kafe a nebo něco jiného. Udělala se asi hodinová pauza a znova jsme se vydali na okruh.První část jsme zvládli naprosto bez problémů. U druhé části jsme se poněkud zdrželi, jelikož jsme se rozhodli projet naší bažinu. Mamut ten to zvládl bravurně oběma směry a naráz Majkl s Benytem naznali, že když to nejde jednou stranou musí to jít druhou stranou. Benytovi se zprvu do toho nechtělo, ale Jakmile to Majkl projel šel do toho.
Takže jsme se u bažiny poněkud déle zdrželi. Pak jsme se vydali zpět na okruh a pokračovali přes další brod dále. Projelo se přes teréní muldy, které jsou vidět na videu. Tady se nám poněkud ztratil Majkl a Slaava. Vrátili jsme se k brodu a chvíli čekali. Mezitím za námi dojel majitel pozemku s tím, že nás vezme do další části areálu.
Všichni jsme nadšeně souhlasili. Ještě chvíli jsme čekali a dorazil Slaava. Majkl se mu prý ztratil někde ve vesnici. Takže se vrátil zpět za námi a mohli jsme vyrazit.
Jelikož se mezitím objevil majitel se Suzuki, vzal nás i na část která stále patří armádě. Při přejezdu do této části nám ukázal torzo tanku T-34, respektive jeho podvozkovou část bez věže. Cesta vedla krásným terénem kde nám Kodl předvedl jak jeho Mamut umí skákat a opravdu měl všechna čtyři kola ve vzduchu. Zde je jeho skok ke stažení (1,5 MB). Dále jsme pak podračovali prostorem přes teréní nerovnosti a muldy až k bahenním lázním. Zde se to stalo osudné Kondorovi že, který zde zůstal viset. Ale úplně totálně na břiše.
Snažili jsme se ho rozhoupat a překlopit, ale nešlo to. Naše snaha byla marná. Nakonec přišlo ke slovu ocelové lano a Suzuki, které ho cukáním dostalo ven.
Nakonec vše dobře dopadlo a Kondor byl venku. Jelikož se pomalu šeřilo, tak jsme se vydali směrem zpět k ležení. Zde jsme zapálili táborák a dloho do noci jsme kecali a probírali vše co jsme ten den zažili. Závěrem lze napsat, že se sraz velmi vydařil, pojezdilo, lidi se poznali a vše dopadlo dobře. Teda až na Danovo Campo. :-)
Článek z nedělního ježdění a zakončení srazu
Nimrod a Kondor