Pátý sraz na  severu Moravy 18.3.2006

Diskuze ke srazu

Kompletní fotodokumentace

Videodokumentace

Tak a bylo to tady. Sobota 18. března 2006. Vydali jsme se s Kondorem směr severní Morava na místo srazu kterým bylo městečko Potštát. Sraz byl sice až v 10:30, ale když jsme dorazili okolo 10:00 na místo již tam skoro všichni byli. Nicméně jsme se s ostatními vydali do hospůdky na kafe a čaj. Mezitím dorazil zbytek sestavy a my jsme dopily a vydali jsme se v počtu sedmi aut na cestu. Pepíno nás vedl. První sjezdem jsme se museli otočit jelikož ten byl neprůjezdný a museli jsme se dát dále a sjet zhruba až teprve za Kovářovem a tady začal ten správný šrumec.

Cesta vyhrnutá T 815 s radlicí, vysoké břehy ze sněhu, místy jsem typoval výšku skoro 3 metrů. Takto jsme jeli až ke křižovatce kde jsme měli asi odbočit doprava, ale vzali jsme to ještě kousek dál rovně, ovšem tam cesta skončila, takže jsme se museli otočit a vrátit se zpět na křižovatku. Pepíno věrný své tradici, najel do cesty která byla částečně zavátá a první zapadnutí bylo na světě. Zazdil to tam bytelně. Kondor tedy najel za něj a začalo vycukávání které chviličku trvalo, ale nakonec se to podařilo vcelku bez problémů.

Zjistili jsme že touto cestou to opravdu nepůjde, tak se vybalili mapy a pustili jsme se do bádání odkud kam. Po krátké poradě jsme se vrátili k hlavní silnici a kousek po ní jsme se vydali dál a pak hurá ze silnice do terénu. Cesta byla prohrnutá takže se jelo vcelku v pohodě. Žádná divočina prostě pohodová jízda a v tom přišla další křižovatka. Do leva, doprava nebo rovně? rovně to bylo nejmíň sjízdné takže Kondor se rozhodl, že to prorazí. Ovšem sněhu bylo více než dost a stalo se to co by nikdo nepředpokládal a kondor si sednul na břicho a už bylo další vytahování na světě.

 

Kondor by posléze vyproštěn a kolona kousek couvla a dali jsme se do leva což nás vyvedlo zpět na asfaltovou silnici. Po ní jsme se zhruba po kilometru pokusili najet do prostoru znova. Začalo to pěkně. Opět vyhrnutá cesta a vše probíhalo hladce. Pepíno hledal odbočku do místa kde by jsme mohli zaparkovat a udělat piknik. Ze předu se ozvalo že jsme u odbočky a celá kolona se zastavila. Cesta byla zafoukaná, ale bylo vidět, že se po ní někdo pohyboval. Takže se rozhodlo, že tam zkusíme najet a uvidíme jak se bude dařit. První se vydal Pepíno a co myslíte? Byl tam.

 

Jali jsme se je vyprošťovat a Kondor najel za Pepína aby jej mohl vycukat. Mezitím kluci odkopali Pepína a Kondor jej začal cukat ven. Aby se to lépe tahalo tak seš Kondor připřáhl ještě za Jirku a bylo jak v té pohádce. Pepíno za Kondora, Kondor za Jirku a táhnou a táhnou a teď už nevím jestli vytáhnou nebo nevytáhnou. Nicméně přišel ke slovu Jirkův naviják a ten se zapřáhnul za Pepína. První pokus a Jirka se začal přitahovat k Pepínovy. Takže Nimrod před Jirku a připřáhnout a držet Jirku aby se neposunoval a výsledek byl na světě. Pepíno se pomaličku začal sunout k Jirkovi a zachvíli byl venku.

Takže po vyproštění Pepína někdo vyřknul to osudové "Nimrode ty to máš trochu nahoře a máš tam 31 tak to zkus", a myslím že to byl zrovna Kondor. Nimrod jelikož je pro každou špatnost řekl proč ne a jal se vjet do terénu a zkusit to prorazit. Na začátku bylo sněhu málo, ale dál to bylo horší, takže posadil svojí Fronteru na břicho a bylo vystaráno.

 Zabetonoval to tam bytelně a nastalo dalšíí vycukávání. Za Nimroda najel Kondor a první škubnutí řach. Lano to nevydrželo. Pepíno tedy podal své lano z gazu 24, zapřáhlo se a druhý pokus řach. Tentokrát to lano vydrželo, ale nevydržel to zajišťovací kolík. Pak se tedy přistoupilo k tomu zjistit proč to vlastně nejde ven. No a ejhle hned se to ukázalo. Auto po celé své délce sedělo na břiše a kola se volně točila ve vzduchu.

Takže ke slovu přišly opět lopaty a začalo se odkopávat. Při odkopávání bylo krásně vidět jak se kolečka točí ve vzduchu a nezabírají a nezabírají. Po úspěšném odkopání a sednutí auta na kola stačilo pár cuknutí a Nimrod byl venku. Najelo se tedy zpět na silnici a pokračovalo se dál hledat místo pro piknik. Pepíno nás neohroženě vedl dál směrem na, nevím jestli to napíšu správně , Hadinku. A tak jsme se vydali na okružní jízdu. Jedna cesta zavátá a druhá ještě více. No nevadí, to nás přece neodradí. Při jedné z dalších odboček část kolony vyjela nahoru až k poli kde cesta končila a část zůstala dole pod kopcem, jelikož mezitím už po CB letělo, že to je neprůjezdé. Kondor již věren svým tradicím se začal otáčet a co čert nechtěl zapadnul a v tom Pepíno dostal šílený nápad. že to sjede dolů tou zavátou cestou a že to chce pouze pořádný rozjezd.

Jeho spolujezdec se jal lopaty a začal mu dělat nájezdovou cestu. Mezitím se dole utvořil hlouček příznivců, kteří na něj pokřikovali něco ve stylu jako že to je brnkačka a že se není čeho bát. Místní domorodá omladina toto sledovala z povzdálí a uzavírala zprvu sázky zda to sjede a nebo ne a posléze to změnily na to zda se odtud dostane již červnu a nebo bude muset čekat do srpna. No ale po zhodnocení hloubky sněhu se nakonec Pepíno otočil a sjel zpět po cestě dolů a vydal se nás dovést na Hadinku. Po pár drobných zajížďkách a neúspěších jsme tam šťastně dorazili. Naskládali jsme auta vedle sebe a udělali fotečku pouhou pro rodinku.

Pak už se rozdělal oheň a začalo se opékání párků, grilování steaků a všeobecná diskuze. No tím jsme skoro u konce. Vše proběhlo naprosto hladce a bezpečně a nikomu se nepřihodilo nic špatného a zlého a ani žádnému z autíček. Sraz se dle našeho názoru vyvedl a tak má i být. Už nyní se těšíme na další ročník.

KONDOR A NIMROD