Takže, jak jsme ten vynikající víkend zakončili? No, asi takhle. Jestli se nepletu, tak předposlední odjížděli Kondor s Nimrodem a panem "Samurajem" domácím. Zůstali tak Kodl, Majk a moje maličkost. Jelikož měl Majk místo ve foťáku a jeho nápad s nalepeným foťákem na čelním skle při jízdě se nám líbil všem, tak navrhl před odjezdem ještě udělat pár záběrů. Kodl si chtěl ještě zajezdit, jen já jsem trochu váhal, jelikož se mi nechtělo měnit nic na situaci, že auto je stále v pořádku, ale nakonec i já svolil. Sbalili jsme tedy všechny věci a vyrazili. No, vyrazili... Já nemohl nakopnout auto. Teda kopat jsem do něj mohl kolikrát chtěl, ale nastartovat nešlo. Situaci jsme vyhodnotili tak, že zatvrdlo bláto ve startéru a proto startér neotáčel motorem a že až se auto trochu protřese, tak vše zase bude fungovat. Naštěstí se ještě ten den ukázalo, že to byla pravda.
Ale zpět k poslední jízdě. Kluci do mě žďuchli, abych nastartoval a do závěrečného půlokruhu jsem vyrazil jako první, Kodl druhý a Majk, z natáčecích důvodů, jako poslední. Vybrali jsme tu část jakoby zadem přes les, přes houpáky a panelovou cestou k rybníku. Začali jsme dobře a v poklidu se prokousávali lesem, ale ke konci lesní části, v místě kde trasa kopírovala písmeno U a do toho účka se najíždělo přes terénní vlny trochu příčně, jsem se zasekl. Došlo ke křížení náprav a už byly dvě kola bez adheze a do předu to už nešlo. "Jen aby to šlo dozadu..." blesklo mi hlavou. Šlo to. Při druhém nájezdu jsem to vzal míň příčně a razantněji a projel jsem. Jenže po chvíli koukám do zrcátka a Kodl nikde. Zůstal přesně na tom samém místě, z přesně toho samého důvodu.
Osobně si myslím, že díky MT pneumatikám se dostal o kousek dál než já a tak už to nešlo ani zpět. Stoupl jsem tedy na zadní nárazník na straně s kolem ve vzduchu a mých 85 kilo stačilo.
Inu jak říkal Kodl, třikrát jsme tam projeli bez problémů a počtvrté to už prostě nešlo. Něco málo uděláte jinak i ten terén se trochu změnil, kdo ví co přesně bylo příčinou? Majkova sportka zde pochopitelně neměla problémy a tak jsme pokračovali.
Houpáky i bahno jsme zvládli bez problémů, na panelce to byla nuda, brutální bahnitý brod s výjezdem jsme raději už neriskovali a byli jsme u rybníka. Proplach brzd a podvozku jsme si zpestřili závěrečným focením, při kterém jsem zjistil že mi netěsní dveře a to bylo vše.
Ještě jsme společně navštívili nějaké pamětihodnosti města Písek a zhruba kolem poledne jsme se rozloučili s Majkem. S Kodlem jsme pak ještě chtěli navštívit wapku, jenže jsme v Písku žádnou nepotkali a tak jsme se holt rozloučili už i mi. Bombózní na tom všem je, že nikdo z přítomných nepochyboval o skvěle stráveném víkendu a nám se navíc povedla pěkná tečka za tím vším. Taky vám musím říct, že po cestě do Strakonic jsem potkal několik naleštěných offroadů a hrozně mi medilo na duši, že oni byli těmi leštěnkami a tentokrát oni měli na co koukat.
Pro příznivce Fronter a web offroad-frontera.com sepsal Důďa